Tatramelko, myslím, že naše děti vnímají, že jsme jiné než naše maminky, nějaký úlet nám odpustí, protože nikdo není dokonalý

já jsem se ve snaze nemanipulovat a nebýt protivná tak trochu ztratila a přestala jsem to být já, bylo to nepříjemný, neupřímný, takže jsem to změnila a říkám dost narovinu, co si myslím, jak se cítím, aby rozuměli tomu, co proč dělám, jak reaguju
a myslím, že to není špatně

synova slečna je cizinka, neumí česky a ani se moc nesnaží, vím, že má doma velice složitý vztahy s rozvedenými rodiči, podivný vztahy k babičkám, na druhou stranu babička tam vychovává, takže lepší vztah k babičce než k mamince, to mimochodem úplně od začátku přenesla podvědomě i k nám, takže o to podivnější u nás,

moje jazyková výbava není tak dobrá, abych si s ní mohla popovídat úplně o všem

Syn je doma rád, to je důležitý, ale co se slečnou

tak jsem se rozhodla, že jí napíšu, prý i ona ráda píše a čte dopisy, navíc pro mě je to možnost použít překladač a mít čas na reakci
nebude to manipulace, nebudu protivná, nebude to o žádných emocích, druhý den si to přečtu a případně zkoriguju, ale chci vysvětlit některý rozdíly daný kulturou, rodinou a osobnostním nastavením, jak jsem to kdysi mohla třeba při chystání oběda ujasnit s tchýní, s tou jsme si rozuměly, i přes rozdíly, respektovaly jsme se navzájem a to bych chtěla i ve vztahu s možnou budoucí snachou