"Úmluvy zahrnuta zejména kvůli zemím, které dosud takové úrovně ochrany nedosáhly. To však neznamená, že pro země, jejichž trestní právo už případy zmíněné v Úmluvě ošetřuje, by nebyla podnětná. Trestněprávní rovina tvoří totiž jen asi třetinu celé Úmluvy; dále obsahuje opatření v oblasti prevence, dostupnosti služeb pro oběti, pomocných telefonních linek, školení odborníků a odbornic, vzdělávání apod. A v řadě těchto oblastí Česká republika výrazně zaostává. Dle studií Úřadu vlády ČR či Rady Evropy u nás například chybí specializované azylové domy pro oběti. Problémem je také nesystémová práce s dětmi vyrůstajícími v rodinách, kde k násilí dochází. Další výzvou je nedostatečná podpora organizací poskytujících terapeutické programy pro osoby dopouštějící se domácího násilí. Prostor pro zlepšení má Česká republika i v řadě dalších oblastí – přístup k obětem ze strany zdravotnického personálu či policie, přetrvávající vysoká míra společenské tolerance k určitým formám násilí či roztříštěnost systému pomoci obětem.

Tyto problémy Úmluva proti násilí na ženách samozřejmě sama o sobě nevyřeší, ale poskytne účinný rámec a návod pro další aktivity státu. Také pomůže tomu, aby prevence domácího násilí byla vnímána jako priorita bez ohledu na aktuální politické klima. Kromě tohoto praktického významu má ratifikace Úmluvy i silný symbolický význam – ve vztahu k obětem, pomáhajícím profesím i směrem k Radě Evropy, směrem k západním hodnotám."

https://www.e15.cz/archiv/istanbulska-umluva-pro-a-proti-1353777

Je to článek z 2018. Ale předpokládám stále platný a aktuální.