Já mám pocit, že jako mladá takové věci neřešíš nebo naopak je rozebíráš až moc do detailů a možná až ezoteriky. Prostě ode zdi ke zdi.
Já jako náctiletá měla privát v bytě, ke se majitel zastřelil, našli jsme ještě kapky krve a nepřišlo mě to, dělali jsme si z toho srandu, spolužačka si zas ke mě chodila popovídat s duchem a vymítala odtud zlé síly, samotný duch prý byl hodný.
Dnes bych si byt nechala, ale uplně jako srandovní to nevnímám a duchaře bych do něj nepustila.