Nedelet v zivote zkatky, se kterymi bych se nedokazala vyrovnat a bylo by mi ze sebe na zvraceni. Nebo alespon uplne minimalne a pokud se to uz nejak stane, tak si najit, jak si to odpustit nebo "odpracovat". A cim jsem starsi a vidim kolem sebe mlade doma a spolustudenty na VS, tak jake je stesti, kdyz zijes s nekym s kym si celkem rozumis a mas podobny nahled na zivot a alespon polovinu casu se podporujete nebo si alespon vychazite vstric, kdyz vasne uz jsou v tahu a krize chcete oba nejak prekonat misto odchodu a rozchodu. Jak to bylo vlastne hrozne, kdyz jsem draheho porad v mladi hledala. Dobre vztahy v rodine a na tech se taky musi makat a musi to tak mit nastavene i ostatni. Takze se ovladnu, kdyz mam chut na nejakeho pribuzneho neco rvat a stahnu se a vim, ze on to taky udela, kdyz zase ja vytocim jeho. Dokazat odpoustet sobe i ostatnim, tam mam dost slaba mista, ale snazim se, az se ze me kouri