Nikdy jsem nebývala moc nemocná, ale pokud už někdy ano, tak do mých 8 let jsem byla nemocná u babičky dědou a tam to bylo fajn. Pak jsme se přestehovali a tohle odpadlo, pokud byla nemoc, znamenalo to ležet sama doma, což teda taky nebylo špatný, protože to většinou žádná těžká nemoc nebyla.
Pokud někdy onemocním těď, stará se manžel. On je takový pečovatel, mě spíš nemoci druhých obtěžují, nejsem pečovatelský typ. Ano, léčbu zajistím, ale rozhodně z toho nikdo nemůže mít pocit, že by nemocí získal něco navíc, daleko víc a ráda pečuji o zdravé členy rodiny.