Naši právě žádné užitečné známosti neměli, tak museli platit. Anebo se hodně věcí vzdát, což se týkalo nedostatkových potravin nebo oblečení. Něco bylo ale nutné. Pamatuju se, že maminka předem uplácela kadeřnici, aby si na ni udělala čas, že ji dávala potom dýško, to bylo normální, ale musela za ní dolejzat s penězi předem, aby ji vůbec vzala. Holt nemohla nabídnout nic recipročního. Třeba tchán, jako doktor, měl známé všude, každý si doktora předcházel. Účetní a ekonoma v nějaké fabrice nikdo nepotřeboval, takže smůla.