No naši taky nebyli nadšení mým výběrem školy - byla jsem nesamostatná, ztrácela se v čase i prostoru, děsilo mě i naše okresní městečko, introvertní, zmatkářka a zvolila jsem si školu v praze, s intrem... přesto mě podpořili a kupodivu jsem se v praze nejen neztratila, ale dokonce jsem zjistila, že nejsem žádná divoženka z lesů, ale naopak městský člověk, kavárenský povaleč
Jsem rodičům vděčná za jejich podporu a cením si toho dodnes...
U své dcery jsem do výběru školy nemluvila, ačkoliv se mi moc nelíbila, u syna jsem teda hodně nesouhlasila s výběrem školy č. 2 a přemlouvala ho, aby to přehodnotil, protože jeho kritéria byla hloupost, ale stejně jsem to se skřípěním zubů odsouhlasila, naštěstí se dostal na tu preferovanou...