Tatramelko, v autě máme gumové rohožky, jednou za čas je manžel venku vystříká hadicí a případně vezme klasickým malým smetáčkem. Ale většinou to stačí vystříkat tou hadicí a nechat někde přehozené uschnout. Dělá to vždycky třeba po návratu z dovolené, nebo nějakého výletu, když je tam našlapáno z lesa, nebo nějaké bahýnko, kamínky apod. A většinou auto i uvnitř vysaje. Máme rádi auto čisté, i když je třeba sucho, tak občas někde venku prostě ty rohožky aspoň vezmeme a vyklepeme ven. A hlavně hned uklízíme různé ty lahve, kapesníčky, papírky od něčeho a tak.
Jinak asi další rady nemám, myčku nemáme a v pračce pereme jen prádlo, boty jsem nikdy neprala. I školní batoh radši postavím do sprcháče, namydlím, vydrbu a spláchnu a dám sušit ven. Nějak mám obavy, abych to v té pračce nezničila. Ale tak školní batoh pereme obvykle jednou do roka, když skončí školní rok. Syn ho jinak nikam nehází, nikde neválí, v autobuse ho má většinou na klíně, ve škole ve skříňce, když jsou na obědě apod. Takže většinou ani není moc špinavý. Boty máme takové, které obvykle stačí otřít houbičkou a jsou čisté. Vyloženě látkové tenisky nikdo nenosíme.