Třeba neteř, ta zas měla sluchovou dokonalou paměť a moc pěkně mluvila, takže u tý zase naopak máme videa, jak ve 3 letech "čte" - ona vůbec nečetla, ale tu pohádku si prostě pamatovala slovo od slova, i po které větě se otáčí stránka, takže když prostě seděla s tou knížkou na klíně a recitovala zpaměti ten text, přesně tak, jak tam byl napsán, otáčela stránku na konci stránky, tak fakt jsme x lidí "napálili", že umí číst.

Už je dospělá, ale dodneska chodí do dramaťáku a tak...

Je to fajn, protože s tím je spojený třeba talent na jazyky, slyší a zapamatuje si to, takže u tý bylo zase fajn už v dětství rozvíjet jazyky...

A od toho vždycky víc budou rodiče, kteří s těma dětma jsou, protože ty vědí, co je ta jejich silná stránka... Univerzální drezurování ve školce považuju za nesmysl. Nabídku rozvoje jistě, také, aby se děti setkaly s tím, co je "přirozeně nezajímá", to taky.

Taky se mi třeba nelíbí to, co někteří dělají "schválně", že dítě od mimina vychovávají "bilingválně", i když nejsou rodilí mluvčí. Teď jsem to četla v nějakém rozhovoru s nějakými "celebritami", že tatínek na to (roční) miminko od narození mluví anglicky... No, přijde mi to praštěné, a fakt si nemyslím, že to má nějaký větší efekt. Ale mít třeba jednu učitelku ve školce rodilou mluvčí a tak děti učit anglicky přirozeně, to by jistě fajn bylo.