Málo, ale všichni kvalitně.

Dle mého daleko lepší, než

1) jenom někdo (a zbytek jde do kopru)

2) ten, kdo procvičuje doma, to může dělat blbě - jak píše Yuki, upevní blbý návyk

3) ten, kdo procvičuje dobře, to nejspíš moc nepotřebuje, a patrně by to z píle svojí a/či podporou rodiny dělal tak jako tak.

Takže zbývá pár dětí, které jsou motivovány zadáním DÚ k procvičování, současně to potřebují, a současně mají podporu doma, takže to má smysl.

Neštěstí dnešního (a posledních iks desítek let, už to bylo za mě před půl stoletím) vztahu žáků k matematice opravdu není podpora žáků od matikářky při procvičování a absence domácích úkolů.