Vrtáku já nevím, jsem za nějaké všeobecné vzdělání pokud má člověk maturitu. A třeba u našeho syna by to bylo, pokud by bylo po jeho, opravdu velmi jednostranné. Když měl tři roky, naše úžasná dětská doktorka poté, co jsem dovedla dítě, které podle reflektoru poznalo typ auta ale neřeklo barvu pronesla památnou větu (poté, co ho nechala roztřídit nějaké barevné kostky) "jestli ono to nebude tím, že barvy ho nebaví". Takže my jsme ho podporovali v jeho koníčcích a on nějak přetrpěl a tu a tam na něm ulpělo i něco z "nudných" oborů. Než šel do školy sčítal a odčítal přes desítku, pochopil princip násobení, nakreslil princip čtyřtaktního motoru i se šoupátky ale jeho dvou a půl letá sestra na mou po šedesáté položenou otázku jak se jmenuje mládě od prasátka ječela "no pece selátko". On tupě mlčel
).