Okolíku, v tom článku psali, že některé školy (asi malé) nemohou údajně nabídnout výběr ze dvou jazyků, takže si nejspíš prostě nechali ruštináře, kterého měli a nikoho jiného nesháněli? To bych ještě i pochopila, že k tomu má ředitel tendenci (protože co s ruštinářem a nedělat nic je nejjednodušší), ale že si rodiče celou dobu nevynutí změnu? A dokonce na jedné škole prý varianty dlouhodobě nabízejí a stejně většina rodičů stojí spíš o ruštinu než o němčinu (přičemž údajně nelze učit oba jazyky). Na ZŠ kam chodí moje děti se dlouhodobě nabízela ruština vedle němčiny, francouzštiny a španělštiny, ale nikdy, co já vím, nebyla otevřena pro malý zájem.
U nás se po 1989 ruštináři hromadně přeučovali na němčinu nebo angličtinu, aby nepřišli o práci (my byli v listopadu 1989 ve druháku na gymplu a malá skupinka zájemců o pokračování v ruštině se našla, ale ti, co nastoupili potom do prváku už ruštinu nechtěli vůbec, i když ze ZŠ základy měli).