"U rustiny se musis naucit jeste psanou azbuky. To je proste dalsi abeceda na vic. To fakt pro deti s dys- vubec neni jednoduche."

A četla jsi, co jsem psala?

Jednak slabé nejsou jen děti s dys-, naopak, těch je minimum proti těm ostatním, co jim prostě jen učení nejde úplně samo. A právě těm právě to naučení nové abecedy zpomaluje tu výuku jazyka tak, že to lépe zvládají. Nemají problém se učit nová písmenka, potřebují menší objem učiva, naučit se jen opravdové základy, pár slovíček, poskládat větu. A to je v té ruštině pro ně mnohem jednodušší (právě díky podobnosti s češtinou), než v němčině, kde slova se pletou s angličtinou, kterou také neumějí, a stavba věty je úplně jiná než v češtině. Proto si ten jazyk volí děti, kterým jde učení hůř.

O komplikacích pro dyslektiky a dysgrafiky jsem psala. Navíc to bývají často chytré děti, u kterých se předpokládá další studium, takže u nich se nejspíš nerozhoduje na základě "přečkání 3 let povinné výuky".

Píšu na základě několika let zkušeností, kdy vím, kdo si jaký jazyk volil i proč. Mám přehled o těch dětech nejen ve svém předmětu, ale ze všech, znám jejich studijní výsledky i další směřování, takže to nejsou domněnky, ale osobní zkušenost se stovkami dětí.

A jak jsem psala, moje děti volily podle jiných kritérií a na jiném typu školy, a přesto ve čtyřech třídách ve třech různých ročnících získaly stejný poznatek. Na RJ jdou děti, kterým jde hůř angličtina a často i další předměty.

Jo a ještě jedna zkušenost. Někdy třeba p roce dojde k přestupu z jednoho jazyka na druhý. Vždy je to z NJ na RJ a vždy je to pro přestupujícího zvládnutelné, tj., ten první rok ruštiny je právě díky té azbuce málo náročný, postupuje se pomaleji. A to je prostě pro ty slabší děti velké plus.