Magrato,

téměř 30 let překládám z angličtiny knížky, jeden krátký čas i jako hlavní zdroj příjmů. Mám i pár knížek z ruštiny, čtu kromě toho polsky (a slovensky, pochopitelně) tak, že si příjemně počtu, nedrhnu; jsem s to číst ukrajinsky, tam už tedy drhnu, a přečtu koiné (s porozuměním to teda není žádná sláva, ale je to myslím ozivitelne), částečně chápu při čtení latinu. Hebrejštinu jsem si tedy ani čtení neudržela. Taky jsem s překvapením zjistila, že ještě něco chytám i při čtení němčiny, kterou přes 30 let ignoruji.

Zato když mám promluvit jinak než česky, je to hrůza (Angličani mě povzbudivě chválí, neklamné znamení děsného blábolení:)). A nejhorší na tom je, že díky tomu překládání vím, jak je to desne, ale nevybavi se mi to dobře. No katastrofa :) A přitom každý, kdo ví, že překládám, čeká, že budu třeba tlumočit, a já sice vím, jak se řekne cimbuří, chrlič nebo záďová nástavba a vratiplachta (kecám, tu už si aktivně nevybavim), ale dotaz, že kterého nástupiště jede vlak do xxx, dohromady nedám.