Jádrem židokřesťanské zvěsti je, že svět byl ""na počátku"" poškozen odpadnutím člověka od Boha, což vneslo tu poruchu zla do systému. Od individuálního osobního zla, přes systémové zlo, až po zlo imanentně zakotvené v přírodních systémech.

To je primární příčinou i nemocí i katastrof. Je to zosobněno do podoby, že zlo si svobodně vybral satan jako svojí formu odboje proti Bohu. (Tolkienovský Melkor a jeho příběh v hudbě Ainur je dobrým obrazem). A člověk měl možnost žít a s Bohem a poslouchat ho, ale vybral si ten odboj. Bůh tu volbu ctí. Ale ta volba měla i osobní i zcela kosmické důsledky, že svět začal být dobrý i zlý zároveň.

Bůh člověka neopustil a stojí za ním ať se narodí s jakýmkoliv problémem. Ale život zde je vedle radosti z dobrá i utrpení že zla. Ze zla vlastního, druhých i toho systémového. Tak jak to člověk chtěl.

A jsou různá řešení toho zla, která by ale měla být dělána s Bohem, aby nepřinesla víc škody.