Stanovila bych si nějaký limit, pro mne jako dospělého racionálně obhajitelný vzhledem k věku a vyspělosti dítěte, kdy bych pravidelně nebo nepravidelně "přilepšila" dítěti ke kapesnému, tak, aby dítě stále mělo na vědomí limit svého rozpočtu a učilo se zacházet s omezenými zdroji a stanovovat priority a zároveň bych, v případě té umanutosti "chci mít co všichni" nastavila limit pro toto utrácení... protože to není normou a pokud si to zažije jako základní způsob nakládání s penězi, bude mít v dospělosti dost problém. Protože finanční zdroje jsou v životě vždycky omezené, jsou výdaje, co jsou priorita, a jsou výdaje, co jsou nadstavba. Tisícovka pro 13leté dítě z běžněpříjmové rodiny je víc než dost. Je mi jasné, že jsou rodiny, kde dítě po kapsách tisícovky na běžné utrácení rutinně nosí, ale to asi není váš případ.