Jedna moje babička stejně, neustále něco dělala, děda byl na oko klasický furiant, co vyžadoval oběd přesně ve dvanáct a akorát teplou polivku, což ona teda přesně uvařila, ale pak honila ona jeho.
V poledne s dědou luštili křížovky a poslouchali dechovky.
A chodila si pokecat za kamarádkami do blízkého městečka, to se krásně oblíkla, jak z první republiky včetně krásné kožené kabelky a zašly do cukrárny. Ve městě jsem ji kolikrát ani nepoznala, doma měla zástěru, ale mezi lidmi byla vždy dáma.