Už mi bylo čtyřicet a ještě mi nebylo padesát. Nedávno jsem se v práci dozvěděla, že mne nahradí "mladší a výkonější", opravdu takhle to bylo řečeno
. Restrukturalizace se týká většího počtu lidí, tak jsem si to nevzala zas tak osobně, ale ráda to lidem říkám, když se diví, že hledám novou práci.
Když jsem si včera přečetla zdejší téma, tak mě to opravdu rozesmálo neb ještě vlastně nemám odpracovanou ani polovinu a už mně nahrazují a to já se tak těším, že jednou budu babička a dověnuji dětem mých dětí ten čas, když jsem se lopotila mezi prací, domácností, popovážením starších, mladších... . Je tolik věcí, které bych se svými děti dělala, ale postupně mi vyrostly. Neměla jsem prakticky žádnou pomoc a pro sebe jako pro babičku si plánuji, že budu hodně chodit po horách a v mezičase si hrát s vnoučaty, protože mě už nikdo doma bordel dělat nebude a manžel se lety naučit slušně prát, žehlit, vařit pro 5 lidí, tak pro nás dva to bude pro něj pak brnkačka
.
Jen teda až polezu do důchodu, tak moji tři děti budou v mém současném věku
.
...ale stejně jsem si říkala, že jakmile si najdou zaměstnání, tak půjdu pracovat někam do vesnické knihovy.