Za mých časů bývalo celkem zvykem, že ta "péče" od babičky spočívala v tom, že prostě dítě bylo u ní a mělo tam nějakou stravu. A ta babička si dělala svoje a dítě při ní nějak existovalo, mělo svoje zájmy. Moje babička by mě na plavání nevodila, ani by se mnou nešla do bazénu, ale šla na houby a vzala mě sebou. Nebo mě brala do knihovny, když si šla půjčit knížku, tak jsem si taky mohla něco půjčit a číst. Když pracovala na zahrádce, běhala jsem kolem, něco si stavěla apod. Nebo mě prostě vypustila ven a chodila jsem jen na to jídlo.
Podle mě ty dnešní babičky často nemají zájem i proto, že narostly požadavky od mladých směrem k nim. Jak dítě aktivně bavit, čím ho krmit, co se smí a co se nesmí dělat.
Tak si raději řeší svůj život.
No ale pokud budou babičky do 70 let pracovat, generace mladých lidí už čas strávený s babičkou prakticky nezažijí. Respektive zažijí spíše kratší rodinné návštěvy. Babičky určitě nebudou mít sílu a čas pracovat a ještě se věnovat vnoučatům. Já osobně doufám, že my se zabezpečíme tak, abychom i v případě nějakého odsouvání důchodového věku, mohli s praví v případě potřeby seknout dřív a věnovat se našim zájmům, ať už jsou to vnoučata, cestování nebo cokoliv jiného.