Renko, měla jsem přesně takovou babičku a s bratrancem jsme si u ní vystačili.

O prázdninách nás brávali na chatu nebo na výlety do blízkého okolí. Babička pořád něco štrikovala nebo spravovala a já jako děvče jsem se musela učit. Mohli jsme pomáhat na zahradě, ale nemuseli jsme. Ale ona nás často nechala, nepeskovala nás, šla a tiško si po nás pak řádky předělala.

Bratranec pomáhal dědovi se dřevem a nebo něco vyráběli v dílně. Třeba káru na které jsme pak dováděli, nebo natírali ploty, kůlny.
Já jsem chodila s babičkou na byliny, na trávu králíkům, pak taky na dýchánky k sousedce, holky si natáčely vlasy na natáčky, barvily se, plkaly, pily kafíčko a já vždycky dostala také něco dobrého. Prohlížely si Quelle a vyměňovaly si klubka vlny a návody na svetry, učily se nové vzory. A taky jsem si nedávno vzpomněla, když jsem jela k dědovi, že chodily běhat?! Upletly jsme si čelenky, tříbarevné, takové do copu pletené. Schválně jsem si to na cestě zpět změřila a bylo to dobrých 8 km?! Babičce už v tý době bylo určitě k 60.