Já jsem to neměla ani kde odkoukat.

Měli jsme jen jednu babičku, která sice bydlela relativně blízko, nějakých 20 km, ale naši byli pořád tak něčím zaměstaní (práce, velké hospodářství, zvířata), že jsme tam jeli jednou za pár měsíců v neděli navečer. Naši si s ní povídali a my se ségrou jsme si četly starou Vlastu, kterou odebírala.

U tchýně jsem to taky neviděla, protože když jsem se tam provdala, vnoučata od švagrové byla už velká, a naše děti hlídala jen když byli nemocné a to s nimi nic nepodnikala, snažila se držet v klidu a dávala jim léky. Staršího teda vozili do hudebky, protože chtěli, aby tam chodil.
A jak to byli kluci, tak s nimi nedělala nic ani doma (možná tak pohrabat seno, když se ještě sušilo).