Jestli ono se to s tím škatulkováním trochu nepřehání. Za mlada jsem pravidelně vychrupovala třeba do 11, spát chodila pozdě. Ale vzhledem k brzkému vstávání do práce - po páté ranní, už asi 25 let odpadávám zvečera u TV klidně po 20 hod. Pak se proberu, umyju, vyvenčím psa, postřihám slimáky, něco počtu a jdu spát podruhé třeba ve 23.
O víkendu vstávám v 7,30, ale kolikrát už od 6 nespím.
S mužem taky už mockrát nejdeme spát společně, chodím dřív, čtu si, on kouká na TV. O víkendech teda vstáváme spolu a víc chodíme taky spát spolu. Ale už jsme spolu tak dlouho, že nám neva, když zrovna nejsme spolu. Máme ty normy soužití už celkem rozvolněné a na pohodu. Netrváme si na ničem.

Taky jsem uzavřená a introvertní, přesto celý život pracuju s lidma a musím být otevřená a extrovertní. Vysoce inteligentní člověk si poradí jak s tímto, tak v soužití dočasných sov a skřivanů.