"a je na rodičích, aby dokázali odhadnout, jestli jejich dítě má se školou problém proto, že nemá tzv. na učení hlavu nebo jestli je problém jinde - u těch pak daleko častěji dojde k tomu, že po absolvování uo doplňují své vzdělání dál..."

a když je to rodičům jedno? Protože my tady jsme v bublině, kde vzdělání má smysl. Leckde nemá a děti nejdou na učňák proto, že by tam chtěli ale proto, že to na ně nějak zbylo, rodiče mají taky učňák, nějak to překlepou. A děti s poruchami učení nebo chování, ty na učňácích končí protože kam jinam by šli? Proč by základní škola neměla cíleně a systematicky pracovat s dětmi s poruchami učení, aby do ní nejpozději od třetí třídy nechodili s pocitem, že jsou úplně blbečci, i když mají průměrné nebo i nadprůměrné IQ, ale holt jsou dyslektici, dysgrafici apod?