Vrrtaku, to by mě zajímalo, jak ukecanost utnout. Když máš ve třídě dítě, které oslovíš, upozorníš, a ono za 10 vteřin jede dál. A ještě se tváří, co ho jako omezuješ. Ovšem doma líčí srdceryvné příběhy, jak mu tu kdo ubližuje. Občas mu říkám, že bych měla chuť jeho chování natočit a poslat rodičům, aby to viděli na vlastní oči. Nahodí psí oči, ale za pár minut povídá dál. Má sedět v první lavici, ale pokud ho tam důrazně nepošleš, sedá si zásadně dozadu do chumlu a odmítá se zvednout (mmch. píšu o deváťákovi). Bohužel se najde jeden nebo dva takoví v každé třídě. Děti běžně si povídající a reagující zmlknutím jsou v pohodě, ale tohle je fakt oříšek.