Úplně jsem se vrátila do doby před cca 15 lety, kdy mi takto tchýně "pomáhala" začalo to nevinně např. jsem našla v lednici půlku jablka....říkám si hmhm, kde se tam vzalo a při další návštěvě mi říká: dala jsem ti do ledničky jablíčko, pohlcuje pachy. Pak vyžehlené věci v koši na prádlo (také včetně funkčních věcí, co se nežehlí), vytřeno atp....vždy, když byl doma manžel a ona přišla na návštěvu. Nejprve jsem říkala manželovi, že si to nepřeju, ten ale nebyl schopen jí v tom zabránit....ale když se to stupňovalo, tak jsem jí při nějaké příležitosti řekla, ať si u nás dá kávu, čaj, hraje s vnoučaty, že nemusí nic dělat, že si to dělám raději vše sama atp. "nenápadně" se ale vždy něco uklidilo, a to tak, že mi bylo jasné, že to manžel takto neudělal. Jednou jsem přišla z práce dříve a ona v obýváku rozložené prkno a žehlila. Tak to mne trochu už vytočila a asi ne příliš citlivě jsem řekla, že jsem jí už jasně jednou říkala, že si to nepřeju, aby u nás doma žehlila nebo uklízela. Neřekla nic, sbalila a odešla. Bylo mi to pak líto, ale zpětně si říkám, že to bylo fajn, od té doby už se to neopakovalo a to je fajn. Zpětně si říkám, že asi mne vytáčelo, že měla pocit, že tam je takový "čurbes", že musí přiložit ruku k dílu ...a on možná trochu byl...ale jen trochu