V poslední době sociální sítě, v podstatě taková aplikovaná sociologie, někdy teologie, ... Prakticky nemám přátele nablízko, s nimiž bych si mohl popovídat, tak takhle.

Nějaký čas mi zabere i církev, ale nevím, zda se to dá nazvat koníčkem. Položil jsem vedení týdenního společenství, "domácí" skupinky, ale scházíme se ve sboru. Občas v tom zasakakuju (protože mám ještě klíče a kódy ).

Dost mne baví číst cokoliv o historii, ale moc na to nemám čas, spíš tím prokrastinuju na webu.

Nějak vůbec nemám sílu na čtení knížek.

Vždycky mne bavilo IT, bylo mím koníčkem i prací zároveň, ale jsem z toho čím dál víc vysátý a unavený.

Mým novým "koníčkem" je zapisovat jídlo do Kalorických tabulek, což je občas velmi výživné. Odhadnout váhu, odhadnout, co to je, když to nepřipravuju já. Nebo v hospodě. Dneska nám do práce přinesl jídlo šéf. Dělá to rád, vaří pro své děti, které sdílí s jejich matkou, ale často nepřijdou a tak mu zbyde spoustu jídla. Druhý den to přinese obvykle do práce a nakrmí celé malé IT (kdo tam je). Vysvětloval položku po položce co v těch těstovinách a omáčce všechno bylo. Docela se trefil s váhou, mám maličkou v práci a tak jsme to ze srandy zvážili. Akorát to byla kalorická bomba, nešetří smetanou atd...

Někdy mám pocit, že přes samé kontroly KJ, cukru atd. už skoro nemám čas na práci.