lexi, ve filmu jde o to, že bohdalka nevyprávěla svůj příběh, ale reálný příběh někoho jiného... morálně je na tom špatně původní motivace a převzetí financí, lež je v zamlčení toho, že příběh je cizí... sama si tam nic nevymyslela... do situace se nedostala z vlastní vůle, i ona si protrpěla své... a protože o tom dokázala poutavě vyprávět, vtáhnout do děje ty posluchače a oslovit i mladé, byl její přínos věci vyšší, než kdyby byla označena veřejně za lhářku - to vidím jako motivaci beretové... a na závěr vlastně sama bohdalka řekne, že se přizná veřejně...
popravdě já si pamatuju jako dítě několik besed s pamětníky z války a pamatuju si, jak strašně nudné to bylo... jak mi připadali neživotní, nereální, jak jsem se s nimi nedokázala ztotožnit, jak moc z nich sálalo znechucení z těch besed a jak moc bylo znát, že je nebaví tam být a nemají zájem s námi mluvit... nedalo nám to vůbec nic, díky takovým přednáškám byla historie bezbarvá a neživá... kdyby tam byl někdo, kdo se dokázal napojit na nás, děti, zřejmě by to mělo úplně jiné účinky - a o tomhle to prostě v životě je taky