Ropucho jo, když to vyjde, je to krása.. nám se podařilo taaaak krásně vdát dceru. Na její svatbu moc moc rada vzpomínám. Byl to takový svatební vikend na nádherném místě. Ticho, klid, louky.. všechno kvetlo a vonelo. V pátek byl predsvatebni taborak s kytarou a s kamarády, v sobotu přijel zbytek rodiny, ja s dcerou jsme samy dopoledne chodily po loukách, povídaly si, trhaly jsme kytky na bránu, pak ji nazdobily, nazdobily jsme i stromy, na jeden se povesily fotky obou rodin.. nikdo se nikam nehonil, a proste až přijeli všichni, tak se řeklo, ze už bude obřad a pak hrálo a jedlo a povídalo. Večer “staří” odjeli a dům zůstal mladým. Ráno ženich s nevěstou odjeli na svatební cestu a kamarádi uklidili pronajatou chalupu. A mladí říkají , ze to byla nejlepší svatba na světě!