V hotelu jsme naposledy během noci krotili rozjařené Belgičany.
A mohl to být naprosto kdokoliv jiný, někteří lidé se holt opíjejí a dělají randál, i v dobrých hotelích.
V Praze nedávno vedle nás bydleli Italové, ti měli zvyk otevřít si dveře bytu a nechat své hulákání rozléhat po domě.
V Rakousku si soused Rakušan pouští na plné pecky rádio nebo televizi.
A tak by se dalo pokračovat do
nekonečna.
Když hulákají Češi, je to samozřejmě nejhorší a nejrušivější, protože člověk vnímá i obsah.