"...celodenní nicnedělání na jednom místě už je na mě trochu dlouhé, natož řadu dnů za sebou
"
Já myslím, že je super, když tohle člověk dokáže. Vždyť celý rok pořád něco musíme dělat. A dopřát si párdenní nicnedělání je takový malý zázrak. Bez špatnýho svědomí nebo nějakýho puzení velký zázrak.
Je to možná věkem, kruh se uzavírá. Za mlada jsem to dokázala - pokud mě někdo (rozuměj rodiče) nevyprudil. A za stara si to užívám na max. - třeba v termálech v Maďarsku, na jednom místě, nikam nejdu, jen žrádlo, teplá voda, válení na posteli, TV a čtení, trošku zaplavat, pozorovat a poslouchat lidi, jen bazény, jídelna, pokoj. Super odpočinek, jednou za čas. Ale dřív jsem to taky nechápala.
A u moře obdobně - tam se teda jdu večer projít po městečku.