Beat, to tedy odmítám váhat nad pitnou vodou z kohoutku. Tu ve vsi máme obecní vrty, co z toho přesně teče (hormony?) nevím, piju to bez zábran. Ráno vyrábím teplou vodu (kterou piju s citronem na zapití železa, prý se pak lépe vstřebává) tak, že ke zbylé vodě ve sklenici, kterou mám u postele na noc, přileju trochu horké vody, kterou zalévám čaj.

V pražské kanceláři piju studenou vodu z kohoutku také bez zábran, odtáčím si tedy až je fakt studená (ano, plýtvám) - ne kvůli chuti, ale právě při představě, co tam do rána po iks hodinách nočního života v trubkách v teple vzniklo...

Čistou balenou vodu jsem nikdy nepochopila. Plasty, doprava, nošení, peníze... Jasně - minerálky a ochucené věci rozumím, ale v zemi, kde většina lidí má pitnou dobu k dispozici otočením kohoutku si ji kupovat v lahvích? Kdo nemá pitnou v kohoutku, tam chápu. A výjimečně když mi dojde natočená z domova na cestách a žádný tekoucí zdroj v dosahu, tak si koupím, i když raději tedy rovnou magnézii, když už.