Babi, no prave

Ano. Mucholapky a Actelic (sprej na vosy)!

Ten vesnicky “obchodak” byl presne tohle. Potraviny v jednom patre, vsechno ostatni dohromady v jinem. A dole cukrarna, pred nadrazim trafika. A na starem namesticku konzum, kde prodavali listky do kina. Filmy se posilaly po zeleznici smerem od Prahy pryc. Takze kdyz promitli film v Senohrabech, nalozili kotouce v zelenych bednach na vlak a poslali o 2 stanice dal. Promitac pro ne sjel na kole, a pak tlacil do kopce ke kinu, na kazdem riditku jednu pulku filmu
Obcas mel vlak zpozdeni, tak divaci vyhlizeli pred hospodou, kdy se vynori promitacuv bicykl

Kdyz jsme zajeli do jineho mesta, koukli jsme na program kina a na prstech odpocitavali, kdy budou filmy promitat u nas. Pamatuju si to jako idylku - to spatne odval cas a to tezke oddrela mama (tata coby alergik travil leto v zavrene chate, ladil Vltavu a cekal, kdy to skonci, zacatku prazdnin a nakupnich orgii s mucholapkami se neúčastnil vubec, nebot mel na fakulte jeste dalkare).