Ropucho, já vůbec nemyslela na "násilí" směrem k výsledkům, ale spíš směrem k plnění povinností. Takže pokud jde třeba o školu, tak když má dítě třeba problémy s logickým myšlení, dobrou pamětí nebo nevydrží u knihy, tak nebudu trvat na jedničkách a třeba ani na dvojkách, možná se smířím i se čtyřkou. Ale pokud systematicky nebude dělat domácí úkoly, odmítat nějakou pomoc nebo ji sabotovat, tak to prostě by pro mě bylo "zklamání z dítěte" - samozřejmě já jsem ten typ, že bych hledala chyby primárně ve výchově, případně vliv nějakých vnějších okolností, nebrala bych to tak, že dítě je primárně špatné. Ale zklamaná bych byla, to je asi ten správný výraz.