Čumčo ale já si nemyslím, že jsme svobodná generace. Máme se v průměru jak prase v žitě, to nerozporuju. Ale základní svobody: žít život jaký si zvolím (zjednodušeně třeba korporát nebo ostrovní život v souladu s přírodou), děti mi vychovává většinová společnost podle svých pravidel (ano existuje domškoláctví, ale to je naprosto minoritní a stejně většinově má tendenci kopírovat školu), když chci péct a prodávat chleba nebo šít dupačky pro děti nezáleží na tom, jestli to umím a lidi to koupí ale jestli dokážu osedlat byrokratického šimla, milion povinných revizí, kontrol, rozvinuté zdravotnictví by mi umělo zajistit nový kloub ale musím čekat, až na mě dojde řada - nemůžu si výměnu zaplatit i kdybych na ni měla, cenu zboží a služeb neurčují vstupní náklady ale velmi nespravedlivá pravidla trhu a prodejních gigantů, peníze dělají peníze bez jakékoli materiální podpory nebo práce (úroky, investice), je toho mnohem víc...jo můžu zmizet ze země, to je nesporná výhoda. Nemůžu žít mimo systém i kdybych nakrásně chtěla. Nechali jsme se dostat do pozice kdy nadáváme na "stát" a "úřady", které by měly sloužit nám. Žiju pohodlný život a jsem za něj vděčná. Je to ale proto, že jsem se rozhodla se přizpůsobit a nebouřit se proti pravidlům, příkazům a zákazům, které mi přijdou úplně pitomé. Jsem ráda, že jsem se narodila v minulém tisíciletí ve střední Evropě, přizpůsobit se zdejším pravidlům není až tak těžké. Ale s tím, s čím nesouhlasím nadělám úplně stejný kulový jako pětapadesátiletá ženská v islámských zemích s "právem" šaria.