Termixi,
jo, životní situace jsou různé.
Taky jsem měla kolegyni v UK s tuniskými kořeny. Dítě dala po půl roce k soukromé chůvě denně 8-17. Chtěla si udržet práci a životní standard. Ale po pár měsících to vzdala a je doma, finančně vyjdou. Zřejmě i díky jinému nastavení daní, podpoře rodin atd.

Nebo tady Mickey. Je zdravotní bratr v Německu v nemocnici, dělá na zkrácený úvazek, má děti a podle toho, co píše tady, i dost cestuje. Nemá problémy vyžít.

Kamarádka ve Vídni, Česka, byla pár let vdaná na Rakušana. Díky tomu má nárok na městský byt. Přestala úplně pracovat, nemá ani brigádu a říká, že ze sociálních příspěvků v pohodě vyjde.

Ale fakt je, že současná generace to má ve srovnání s rodiči a prarodiči výrazně těžší.