Já mám taky ráda ty pomalý scény, moje děti u toho nevydrží.
Oblíbený film mého manžela " Tenkrát v Americe" trvá sám o sobě asi 3,5 hodiny a je v něm spousta takových pomalých scén, děti to vůbec nechápou.
Zato když jsem před hodně lety viděla v kině první díl "Zpátky do budoucnosti", vůbec jsem se nechytala, všechno děsně rychlý, nestíhala jsem se přecvakávat.
Už jsem si zvykla,ale mám prostě ráda ty různý lyrický scény.