"Nechtěla jsem se vdávat, ani mít děti, abych mohla žít dostatečně cool, ne jako rodiče."

Vdát se a mít děti mi naopak přišlo jako jediná zajímavá věc, která se dá s dospělým životem udělat.
Filmy z Palerma ani odjinud mě neinspirovaly, to byl jiný svět, který jsem si vůbec nedávala do souvislosti s vlastním životem.
Asi jsem byla hodně realistické dítě.
Když jsem se pak během roku 89 doslechla, že socialismus padne a můžeme tu mít život jako na Západě, byla jsem z toho úplně vedle a nemohla to vstřebat. Nikdy by mi to nepřišlo na mysl. A pak to doopravdy přišlo, zázrak