Babi, já ty věci nechtěla hlavně proto, že mi přinášely nepohodu... To kombiné strašně škrábalo (krajka ve výstřihu mi dráždila kůži, až jsem si to rozdrapala do krve), za nezapamatovanou rovnici jsem dostala za 5, takže doma výprask a výčitky a zákazy, za nesnědený chleba hladovka, za snědený zvracení...
A ze všeho pocit vlastní neschopnosti a nedostatečnosti... Neříkám, že takové pocity nemám jako dospělá, ale asi už je zvládám lépe
(a teda i jako dospělá jsem občas dotlačena do pozice, kterou nechci, a nemůžu se z ní nijak vymanit, ale je to jen někdy a já věřím, že časem se to zase srovná... a teda uznávám, že i teď se v té pozici cítím provinile a neschopně a ještě navíc zodpovědná za to, co se děje, že jsem to dopustila)