Však mě vůbec nevadí, když je to dlouhý. Akorát se musí pořád něco dít. Ať už zvnějšku nebo musím stále něco složitýho vymýšlet a nikdy nezapadnout do stereotypu, jinak začnu dělat chyby.

Nejhorší bylo dělat na vysoké brigádně asistentku. Buď byly okopírované papíry nebo dostali kafe nebo byla zarezervovaná zasedačka, ale nikdy všechno z toho. Nejspíš se všem ulevilo, když jsem to po dvou letech vzdala. Na to jsem fakt neměla talent, a to jsem se přitom tak zodpovědně snažila.