ropucho, zimní den je krásný, pokud je sníh, nefouká vítr, mrzne a SVÍTÍ SLUNCE... pak je procházka zimní krajinou krásná, ovšem i tak stačí hodinka a pak zase pěkně domů, k hrnku horkého čaje... případně teda v podvečer, kdy je měkká modrá tma, svítí hvězdy, svítí okna v domech a je to sněhové ticho, kdy máš pocit, že celý svět je vlastně jeden velký boží chrám a ty máš pro sebe všechen čas světa, protože svět se zastavil a jen jemně se snášející vločky to tiše popírají... (a zase ne déle než hodinová procházka)
jakmile nesvítí slunce, je hnusně i v přírodě... (píše někdo, kdo pochází z díry po granátu v lesích )
no a co se týče pobytu v interiéru - holt jsem nula, co se nedokáže živit jinak, než prací v kanclu, takže si moc vybírat nemůžu... ale i kdybych mohla, obávám se, že prožít zimu v zimní krajině by mě netěšilo nikde, bez ohledu na výběr město-hory-lesy... do deprese mě uvádí i ten pohled na bezbarvou přírodu hor, kde se rozhlédneš po krajině a vidíš jen bílou, černou, šedou a jejich odstíny...