Irmi, já ti rozumím, já bych kvůli tomuto asi taky trpěla
. Jenomže je to jejich táta, dle věku soudím, že jsou dcery ve věku, kdy vyzrávají, definitivně se smířily s rozvodem rodičů, a třeba opravdu touží po plus mínus normálním scházení se s otcem (i svou matkou). Nemusí to být pouze o penězích... I když ano, to je časté, že se děti bojí, že se rodič znovu ožení a půlka jeho majetku půjde za jeho novou ženou.
Irmi, to, aby vycházel nadstandardně se svými dcerami a plus mínus dokázal vídat i svou ex, je zásadní životní potřeba.
Co má dělat, je-li zván na takové rodinné akce a dcery si s ohledem na matku přejí, aby přišel sám? O tom rozhoduje hostitel.
Můžeš ovšem nějaké setkání navrhnout i ty a pozvat jeho dcery, potom se jede podle tvých pravidel.
Irmi, já jsem vyrůstala bez táty, vůbec ho neznám, a s výjimkou několika let v dětství jsem neměla ani žádného náhradního otce. Jeden zásadní pilíř v mém životě prostě chybí.
Naprosto chápu, že dcery svého otce chtějí ve svém životě mít a dobře s ním vycházet.
Stejně tak otec bytostně potřebuje mít dobrý vztah s dcerami.
Naprosto ale chápu i tebe a že se cítíš ohrožená. Hele, ale dávalo by ti něco, kdybyste na ta rodinná setkání chodili společně? Sice by bylo jasně demonstrováno, že je to tvůj partner, ale musela bys konverzovat s jeho dcerami (u kterých cítíš zištné tendence), prohodit pár slov i s ex. Je tohle zátěž, kterou si přeješ?
Irmi, mluvte o tom, pověz mu všechno to, co jsi zde napsala nám. Buď upřímná. Na základě jeho reakcí a přístupu sama uvidíš, jestli je o čem se bavit a na čem stavět, anebo to fakt spěje k rozchodu. Nezapomeň jasně říct, jakou podporu bys od něj čekala. Stále ještě je malá šance, že je ochotný ti ji dát.