No, není, samozřejmě. Odvykání kouření je pro mě srdeční záležitost, nějakou dobu jsem v téhle oblasti působila jako profesionál. Současný trend je odvykat naráz, ne postupně, takže v tomhle má tvůj muž pravdu, že souběžně řeší alko i nikotin, závislost je jen jedna, i když jde o různé látky. Určitě už v téhle době bych neuvažovala o nasazení náhradní nikotinové terapie (v diskusi zmínění náplasti, popř. jiné prostředky)! V téhle fázi už nejde o fyzickou, ale o psychosociální závislost (všechny ty návyky, které měl tvůj muž navázané na užívání nikotinu nebo alkoholu). Jasně, že je nervózní a tím pádem i nepříjemný, hledá totiž, jak ty situace, které zvládal díky alko a kouření, zvládnout jinak, nus to teprve vymyslet. Zjednodušeně jde o to, že nejde "jen" vysadit tyto dvě látky, ale udělat spoustu drobných, nicméně významných změn (namátkou např., jak budu řešit stres, jak se budu usmiřovat, jak se budu soustředit jinak, co budu dělat jiného o přestávce v práci, co budu dělat jinak při nudě atd.).To samozřejmě nějakou dobu trvá, než si ten život přeskládá. Zároveň bažení se může objevit ještě po velmi dlouhé době, ale mělo by to postupně ustupovat. Pokud by si tvůj muž vyhodnotil, že ale to, co se mu děje s náladou, je vážnější, je možné obrátit se na lékaře, raději bych doporučila někoho z Center léčby závislosti na tabáku, případně to řešit i antidepresivy (jakými, to už by si vyhodnotil tamní lékař). Není to moc časté, ale může se objevit depresivní ladění. Každopádně bych se ho ptala, jestli má představu, jak mu můžu pomoci já ve všech těch změnách. Navíc, ony se tě taky dotknou, resp. už dotýkají. Co bys tak mohla dělat jiného, než uvažovat o tom, že by bylo lepší znovu kouřit? Ty sama jsi nekuřačka? Nebo kouříš?