Federiko, naprosto sdílím tvůj postoj.
Nerozumím příliš přístupům, kdy se rodiče snaží mít co nejvíce "svůj život", když jsou děti malinké, a naopak nechtějí mít svůj život, když jsou děti dávno velké.
Já jsem do malých dětí dala maximum, na dlouho jsem vypustila práci i jiné vlastní aktivity, přišlo mi to důležité a smysluplné. A bavilo mě to.
Ale děti dospěly a sdílet domácnost s o generaci mladšími
dospělými lidmi, kteří mají úplně jiný životní rytmus, mě nebaví.
Ani na tom nevidím nic zdravého pro žádnou stranu.
Přesně jak píšeš, svůj úkol jsem splnila, vychovala jsem lidi schopné samostatného života, takže ať žijí samostatný život a já si budu užívat zasloužený odpočinek a na dálku jim fandit

A k dotazu - přiměřený příspěvek na provoz společné domácnosti od výdělečně činných potomků je podle mě v pořádku.