U nás je to jednoduché. Nikdy jsme nic nedostali, hlídání od manželovy matky jsme měli dohromady čtyři hodiny, v tu dobu jsem stihla dojet do porodnice, porodit a ještě se manžel vrátil zpátky, protože musela odjet s kamarádkami na dovolenou, měla jsem neskutečně štěstí, že jsem se opravdu do té doby, co zrovna u nás byla, s tím porodem trefila. Ona bydlí na druhém konci republiky. Nikdy jindy nám děti opravdu nikdo nepohlídal. Mojí rodiče mé děti ani neznají. Dědit nebudeme ani jeden z nás.
Mám štěstí, že můj manžel má dobrou práci, ale zároveň já sama vydělávám docela hodně.