Fren,
já jsem byla malá holka, jsem ročník 76, ale doma se o tom dost mluvilo, poslouchali jsme svobodou Evropu a hlas Ameriky, protože mám starší bráchy a naší věděli, že to posloucháme, ale taky že víme, že to nesmíme nikdy přiznat

Na západ by nás nikdy nepustili, protože dcera kulaka prostě nikam nesmí, kromě toho jsme absolutně neměli za co

protože jsem měla velký zdravotní problém, naši se mnou jezdili od narození do Brna do dětské nemocnice a vždycky s sebou měli 500, což byla skoro polovina jedné výplaty, pomeranče, který my jsme nedostali, nebo flašku slivovice

kdyby se doktor, vždycky ten stejný, bránil, určitě by mu to nedávali

bydleli jsme v nedokončeným domě, kde dolní patro bylo hrozně dlouho z holých cihel, protože od stavebního povolení se během asi půl roku tak zvedly ceny, že nebylo na dokončení a naší neměli nárok na půjčku, nevím už proč

pamatuju na fronty před obchoďákem u školy, vždycky jsem měla nějaký peníze a když byla fronta, šla jsem do ní, bývala na toaletní papír, lepící vložky, banány, mandarinky

v naší části města byl jediný obchod s masnou, ale zavírali snad ve 4, ale pečivo ani maso už stejně dávno neměli

maminka se naučila šít i kalhoty a bundy, protože se nedalo nic sehnat

pořád jsme šetřili, třeba voda byla hrozně drahá, zvlášť teplá voda, topení bylo drahý, měli jsme už tenkrát plynový kotel, protože naši dostali nějaký poukaz kvůli mýmu zdravotnímu stavu, měla jsem invalidní důchod a maminka na mě brala 300 Kčs

teta bydlela v paneláku a tam se teplo ani teplá voda neřešila, měli minimální ceny

vzpomínám na výlet do Berlína, jak jsme se dívali na zeď, a snad rok potom nebyla, pak svatořečení Anežky České, nevěřící rodina přilepená k obrazovce, protože to všechno znamenalo, že se něco mění

brácha si koupil knížku od Gorbačova, byl z ní nadšený

a pamatuju strach 17. listopadu večer, kdy brácha vysokoškolák nepřijel

fuj, nikdy bych to neměnila, a to jsem byla fakt děcko, bylo mi 13

zajímavý je, jak jsme na svůj věk byli vyspělí, jak jsme ve třídě vnímali, co se děje, jak jsme přesně věděli, který učitele kam zařadit, a taky jsme to dělali