Přidat odpověď
čumčo, jo, jedeme už z posledních rezerv, já to vím, muž to ví, ale tak úplně nahlas si to neříkáme, protože víme, že teď je to "vlastně ještě dobrý" a každým dnem se to může otočit a bude to mnohem mnohem horší... ať už co s týká tchýně nebo co se týká syna... jenže ono není už kde ubrat, prostě víme, že to musíme nějak dát ještě nějakou dobu... a taky zase vím, že ta tchýně to domácí jídlo fakt ocení a tak mi to zase nedá, abych ji připravila i o tohle... jsou to drobnosti, co pro jiné můžu udělat a kdybych vynechala i to málo, už bych měla asi pocit definitivní rezignace - to by asi dorazilo mne i muže...
já vím, zní to směšně, nějaký blbý jídlo, ale prostě tyhle "obyčejný" rituály ještě drží nějak ten náš svět po kupě, no...
a zase taky musím říct, že třeba v porovnání se situací na jaře, se aktuálně máme mnohonásobně lépe, takže nějaké to zlepšení tam je taky...
Předchozí