Taky jsme měli pro syna Actikid. Oporu na nohy nepotřeboval, protože jsme měli zároveň výškově nastavitelný stůl, takže když seděl na židli, tak nohy měl na zemi a stůl jsme přizpůsobili. Ale stejně nejradši dělal úkoly v kuchyni u jídelního stolu, kde měl rostoucí dřevěnou, s opěrkou na nohy a úplně nejradši dělal úkoly vleže na břiše na koberci na zemi, sešity a učebnice před sebou
. Kupodivu, na úhlednost písma to nemělo vůbec žádný vliv, naopak mi přišlo, že na té zemi to napsal snad i líp, než ve správném sedu u stolu
. Stůl a židli začal nejvíc používat kolem 12 let, když tam měl svůj vlastní PC