O českém pohanství víme strašně málo. Nejsou ani dochována jména Bohů, většinou si je dovozujeme prý ze sousedních slovanských pohanských oblastí. Protože jsme přijali nadvakrát (napřed jako Velká Morava, pak České knížectví) křesťanství poměrně brzy, tak nezůstala písemná díla, kroniky, která by o tom psaly.

V době, kdy se tu zavádělo slavení Vánoc v ranném středověku, tak sice mohlo dojít ještě ke kontaktu s pohanstvím, ale jedly se jiné věci, než kapr (nebylo rybníkářství). Držel se půst do první hvězdy a pak se jedlo, co dům dal, jako hostina. Polévky, houby, omaštěné a sladké kaše, pečivo z bílé mouky, ovoce, ...

Kapr se prý objevil až v 18.století... A je otázka zda jako postní jídlo.

Možná částečně v souvislosti s tím, že mše se posunula na půlnoční a půst od masa platil i před mší.