jendo, máme parson russel teriéra, je to v podstatě stejný pes jen na delších nohách. Je milej, zlatej, přítulnej, krásnej, ale děsnej magor. Potřebuje extrémní množství pohybu. Máme velkou zahradu, bydlíme na vesnici, utíká nám. Zdrhne, oběhne si svůj 15 km okruh po fenách v okolních vesnicích a vrátí se domu. Neskutečně vynalézavej, jak utéct. Včetně rozkousání drátěného pletiva, skoky do výšky... Druhýho máme jezevčíka, na toho máme štěstí, úplně zlatej pes, jen je někdy nevrlej k malým dětem, zavrčí a jde se schovat.