My jsme soukromé dovolené začali praktikovat od momentu, kdy mladší začalo jezdit na tábor, tj. když byla těsně předškolní. (Nejmladší - greenhorni - jezdili jen na týden a byl to skaut vedený lidmi, co jsme je docela znali z celoročních aktivit se starším a později i našich známých.) Jezdili do ohromně romantického podsadového tábora v Jižních Čechách, do malebného údolí říčky pod skalou. Kdyby ovšem člověk vzlétl nad tu skálu, uviděl by nejbližší domy města cca 200m daleko.

Museli jsme ale být na dosah k dojezdu kvůli zdravotním problémům. (A že jich naše děti měli.)

Starší bavilo, když bylo něco aspoň trochu divokého. Tj. pobyt v Chorvatsku s návštěvou ještě rozestříleného Mostaru. (A s výletem po silničce, kolem které byla minová pole a domy s ná. Teprve časem jsem zjistil, že tam vedla fronta... a na mapě minových polí to bylo hodně intenzivní...